vznikaly lepenou montáží útržků aproužků
papíru po strojové skartaci
a výtvarnými prostředky divákům
otvírají fantazijní svět autorových emocí
13. oddíl oldskautů na
vernisáži výstavy
(1.
března 2010)
Prvního března letošního roku se
uskutečnila vernisáž výstavy starosty Svazu skautů a skautek ČR
bratra Ivo Vacíka. Své obrazy skartáží představil v galerii Paměť v
Soukenické ulici č. 29 na Starém městě pražském. Výstava zde potrvá
až do 26. března.
(Pro milovníky skautské historie uvádíme, že zmíněná galerie se
nachází nedaleko bývalého petrského nábřeží, kde ve starých
vojenských dřevěných barácích býval za první republiky Hlavní stan
Svojsíkova Svazu skautů a kde se také poblíž narodil Vladimír Princ
- Širchán
nedávno zesnulý spoluzakladatel dnešního Svazu.)
Vernisáž proběhla ve velmi přátelské atmosféře, jakou lze tradičně
očekávat od společenství jichž je bratr Vacík význačným členem nebo
přímo hodnostářem. Tentokrát se o ni zasloužil spolek výtvarníků
Pohodlí v kombinaci s pěkným počtem osob tak či onak orientovaných
na skauting.
Úvodní slovo přednesl samotný Mistr, který lehkou a vtipnou formou
(vlastní mu stejně jako plášť výtvarníka na straně jedné a skautská
košile na straně druhé) představil umění skartáže. Dále upozornil na
jeho základní výrobní prostředky, kterými jsou skartovací přístroj, starý
papír a Mistrem nepojmenovaný druh lepidla. Přednáška byla
vyslechnuta za veselé pozornosti hostů.
Následně se chopil kytary pan Petr Branda a do zpěvu se při jeho
jazzování pustila paní (slečna?) Ester Paulů. Šlo jim to báječně, dokonce
tak, že mnozí říkali, že s nimi přišlo do galerie opravdové umění.
Však si také vysloužili silný a vřelý potlesk.
Mistr následně přečetl některé recenze (první nepostrádala fluidum
ironické artodbornosti, vznikla dokonce aniž by laskavý kritik měl
možnost obrazy viděl), kterých se mu k vystavovaným
dílům dostalo od důvěrných přátel, jimž své obrazy ukázal s jistým
předstihem a také pak ze strany mužů instalačního servisního týmu. A
byly to recenze výstižné a vtipné, v ničem nezůstávající pozadu za
úvodní řečí Mistrovou. Recenze se vesměs vyjadřovaly obdivně k
provedení rámů obrazů. Tahle pochvala velmi rozradostnila zúčastněné
zejména však nejvíce Mistrova otce chápajícího synovu výstavu jako
trénink na oslavu svého blížícího se životního
jubilea (už dopředu mu mnozí, dnes šedesátiletí skauti gratulovali,
dosud jej mají v paměti ze svého dětství jako podporovatele a
patrona mnoha svých akcí a dobrodružných výprav).
Na výstavě byli ke spatření téměř všichni členové 13 oldskautského
oddílu Svazu skautů s výjimkou docenta Makáska a majora Kopta, kteří
ovšem hořce zaplakali potom když slyšeli o co přišli. V dlouhém
koženém plášti medové barvy (důvěrně známého fanouškům filmového
krále westernů) se nechal vidět bratr Dali Vondráček, tajemník Svazu
skautů, sám přední pražský grafik. Ztotožnil se s většinovým názorem,
že rámy vystavovaných děl jsou opravdu dobré. Ve sportovním oblečení
se mezi přítomnými dobře bavil bývalý ředitel radia Svobodná Evropa
Jan Obrmann. Zpěvačka Ester Paulů měla odhalené jedno rameno a velmi
krátkou černou sukni, oba tyto detaily odváděly pozornost pánů od
vystavovaných děl.
Kolem osmé hodiny večerní se společnost pozvolna rozcházela do
tajemně pokroucených a chatrně osvětlených stínadelských uliček,
které samozřejmě nevěstily, jako obvykle, nic dobrého.