… nezbývalo než si odnést lucerničku symbolizující
poslání všech světlušek avůbec
jejich život a dojít opět do našeho malého království
…
ZIMNÍ RADOVÁNKY aneb Jak se z nováčků
stávají světlušky
10.–11. prosince 2011
Již uběhl více než rok,
kdy k nám poprvé zavítala malá děvčátka s vytřeštěnýma očima a
nejspíš ani netušila, co všechno je ve skautu čeká. A za ten rok
mnoho poznaly, mnohé se naučily a ještě mnohem více zažily.
Z role nováčků ve skautském životě pomalu (ale jistě) rostou v
šikovné světlušky. Je tedy na čase postoupit na dráze, kterou by
měla projít každá světluška, o krůček dál. A co je lepší prostředek
k tomu stát se světluškou než získání žlutého (tedy světlušáckého)
šátku? A jak tato událost probíhala? Začneme pěkně od začátku…
V sobotu 10. prosince 2011 jsme se sešly krátce po poledni na
klubovně. Z počátku jsme si zahrály pár her a hříček, při kterých
jsme opravdu protáhly každý sval v našich tělech. Hra s názvem lidé
k lidem je tou pravou pro pořádné zamotání a zacuchání jednotlivých
částí našich těl. A aby nám kromě svalů nezakrněl i mozek, pořádně
jsme procvičily své mozkové závity při zábavné a dovednostní hře
Bludiště!
A jaká by to byla skautská schůzka či víkendovka bez pořádné
procházky v přírodě a na čerstvém podzimním vzduchu. A aby nám cesta
lépe ubíhala, nechybělo ani pár her a zábavná velmi dobrodružná
cesta tmou a blátem, za kterou by se nemusel stydět žádný dobrodruh!
A za odměnu na nás čekalo světélko s půvabnou melodií naší svazové
písně Strom. Když jsme došly na kouzelné místo za místním
kostelíčkem, byly jsme nadšeny návštěvou naší vedoucí Amálky. Po
krásném proslovu, ze kterého si světlušky mohly odnést nejedno
poselství a spoustu dobrých rad, nadešlo samotné předání šátků našim
všetečným světluškám. Apolenka, Eliška i Rozárka se šátku dočkaly
ihned, zatímco naše "ostřílená" světluška Klárka již šátek má a co
ostatní? Adrianka přišla později a tak si společně s nemocnou
Evičkou musela na svůj žlutý šátek týden počkat. Ale i ty se
dočkaly! Pro tentokrát tedy nezbývalo než si odnést lucerničku
symbolizující poslání všech světlušek a vůbec jejich život a dojít
opět do našeho malého království - na klubovnu. Děvčatům budeme
držet palce, aby se jim někdy v blízké budoucnosti podařilo složit
slib světlušek a staly se z nich právoplatné světlušky.
Jelikož Klárka přišla o chvíli později, dostala takový malý úkol, a
to zabavit družinku alespoň na 5 minut. Večer nás tedy Klárka
přesvědčila o svém pěvecko-bubenickém umění. Nechyběla ani poměrně
složitější hra Parlament, jež (k mému podivu), nečinila holkám žádný
problém a výborně se u ní nasmály. Za sobotu toho bylo až dost a tak
jsme si přečetly zase kousek z Malého prince a zalezli do svých
spacáků. Myslely jsme, že tím veškerá aktivita světlušek zmizí, ale
ukázalo se, že štěbetání a smích s usínáním malých světlušek jdou
ruku v ruce.
Nedělní ráno kromě upovídaných hlásků začalo pěknou rozcvičkou a
výtečnou snídaní, kterou jsme si samy připravily. Dopoledne nás
čekalo vyrábění vánočních přání pro naše skautské kamarády. A aby
toho tvoření nebylo málo - připravily jsme přání do nového roku,
které bychom rády věnovaly všem lidem, a ozdobily jsme perníčky. Po
studeném obědu jsme si chvíli odpočinuly třeba starou osvědčenou
hrou Město-jméno-zvíře-věc nebo hraním s tangramy.
Když v tom nás opět navštívil MALÝ PRINC s prosbou, ve které nás
požádal o "vypletí" semínek baobabů na jeho planetce. Snažily jsme
se ze všech sil a nakonec se nám tento zapeklitý úkol podařilo
splnit. A jsme zas o kousek blíž k tomuto podivnému chlapci z
planetky B 612. Pak už nezbývalo moc času před slavnostním otevřením
a rozsvícením kapličky a vánočního stromku v Moravské Chrastové.
Stihly jsme si zahrát ještě naši oblíbenou hru Na medvěda. A pak už
jsme pelášily nachystat věci na vánoční skautský prodej, kde jsme s
velkou ochotou a nadšením pomáhaly…
