logo-csWFIS O nás
„Lilie pod klopou, lilie za mřížemi“
Nová 38. kapitola
Skautské jaro
 z připravované knihy od bratra Jiřího Zachariáše - Pedra
Lilie pod klopou, lilie za mřížemi

Plavba s Polkou

28. duben 2012


Odebírat

Kalendář oznamovatele

červenec 2017
PoÚtStČtSoNe
12
3456789
10111213141516
17181920212223
24252627282930
31
srpen 2017
PoÚtStČtSoNe
123456
78910111213
14151617181920
21222324252627
28293031
září 2017
PoÚtStČtSoNe
123
45678910
11121314151617
18192021222324
252627282930
20. srpen 2017
Přihlásit se

 Z oddílového programu Mohawků - říjen 2011

29. září 2011


Kouzelná návštěva kostelní věže u sv. Jakuba st. (29. 9. 2011)

Kmen Mohawk má ve své činnosti nepřebernou škálu nápadů a akcí. Jednou z nich byla i návštěva kostelní věže kostela sv. Jakuba staršího. Tato dopředu domluvená a připravená akce se uskutečnila ve čtvrtek 29. 9. 2011.

Ve čtyři hodiny odpoledne se scházíme u kostela na nám. T. G. Masaryka, až na dva nemocné bratry jsme zde všichni. Průvodcem nám je tatínek Tittona, pan Soukup a naším vzácným hostem je paní redaktorka Berková z Periskopu.

Celá pouť začíná v kostele, zde si krátce povídáme o historii kostela a jeho zajímavostech. Největší zájem je o zkameněliny živočichů v mramoru oltáře. Zvídavé otázky se jen hrnou, nezbývá než odpovídat. 

Další pouť vede přímo do kostelní věže, napřed po točitých obranných schodech k hodinovému stroji, kluci jsou zvědaví, co a jak funguje. Následně se začíná stoupat po dřevěných schodech okolo trámový až ke zvonům, zde byla krátká ukázka jejich funkce. Poslední zastávkou je patro s ciferníky hodin. Odtud lze okýnky přehlédnout kus Příbrami. 

Vracíme se dolu nad loď kostela, zde žije nejeden Netopýr, a tak potichu odcházíme na kůr k varhanám. Prohlédnout si kostel z patra se nepoštěstí každému. 

Na úplný závěr získávají Mohawkové malou hodinovou ručičku, je malá má jen něco do jednoho metru a pěti kilo váhy.

Tato návštěva opět získala velký ohlas mezi Mohawky. A již teď se plánují další podobné činnosti.

 

Atana

Mohawské činění (30. 9.–1. 10. 2011)

Mohawské činění započalo již v pátek, poslední to den v měsíci Kdy Srny hrabou do země. 

A přehouplo se do prvního dne měsíce Padajícího listí.

Na začátku se sedm bojovníků kmene Mohawků věnovalo lukostřelbě a s ubývajícím dnem jsme se přemístili do klubovny. Na pořad přišel popelnicový radiomagnetofon. Přístroj, který někomu dosloužil. V tuto chvíli poslouží hochům z Mohawků, aby poznali, co se v takové věci skrývá a jak to funguje.  

Už se těší, že po klubovně budou běhat malinkatí muzikanti a hlasatelé, až rozlouskneme radiomagnetofon. Tak jsme se do toho pustili, přístroj byl odborně klukovsky rozebrán, prozkoumán a rozdělen mezi hochy. Zbytek se recykluje.

Pavouk a mouchy nastupují včas na scénu, i tentokrát byl Pavouk o hladu. Jak pracuje radiomagnetofon už víme, ale jak pracuje lidské tělo zase, tak moc nevíme. Z našeho kruhu byl vybrán bojovník Marek a ten propůjčil svou kostru, vnitřnosti, krevní oběh a svaly k náležitému zkoumání, také tlakové body se našli všechny, Marek si neschoval ani jeden. Dle stezky Korálkových činů již nyní víme, že v lebce je možná i u některých lidí mozek. A tak si bojovníci z kmene Mohawků odnášejí domů spoustu studijního materiálu, součástky z radiomagnetofonu, kosti, cévy, vnitřnosti a tak. 

Nutno podotknout, že do věčných lovišť byl odeslán pouze radiomagnetofon. Bojovník Marek byl naklonován a je stále mezi námi.

Přišla doba večerního ulehnutí do našich spacákových pelíšků. Četba z knížky Lovci Mamutů nás příjemně ukolébala.

Sobotní ráno v novém měsíci Padajícího listí, je slunečné a odpoledne budeme potřebovat hlavně plavky. Ranní rozcvička počkala i na Péťu, jenž nám všem doma mezitím upekl príma koláč k snídani. Děkujeme. 

Po snídani se dáváme do výroby jedenáctiminutovky a otázky z řad nováčků se jen sypou – na co to je, k čemu to a jak se tím dělá, proč vosk, co s vodou, jéé já se polil voskem, Lubo ty to jíš? Dej mi taky!

Už je to hotovo, jde se ven.

Zatlouct pevně do země kolík není jen tak, hoši se i zde dozvěděli mnohou novou informaci jak na onu záludnou věc.

Před polednem nastává doba hladu, nezbývá nám než jít rozdělat oheň a uvařit chutnou polévku i míň chutné těstoviny s Francouzskou omáčkou. Z počátku rozdělávání ohně dělalo opět problémy, hlavním problémem bylo příprava dřeva. Hromada suchých větví na místě se skvěla, avšak nalámat z ní polínka to už je práce. I zde jsme si dali říct a oběd byl včas hotov.

Před odchodem na bazén se ozval Pavouk, že by rád nějakou tu mouchu k obědu. I tentokrát se mu to nepodařilo.

V bazénu bylo príma, a hodinka a půl utekla doslova jako voda. Do klubovny se vracíme přes, místo kde roste Ginko. Povídáme si co to je za strom a kde se s ním v knížkách můžeme setkat.

A ta místa stojí za přečtení.

Dnešní den i včerejší pátek se vyvedl v krásných barvách.

Svůj čas věnovali bojovníci: Fík, Plavčík, Alaseon, Péťa, Jakub, Marek, Failon a Atana.

 

Atana

Ježek v družině na Waldorfské škole (13. 10. 2011)

Ježek v kleci potěšil, pobavil a procvičil hbité prstíky dětí ve školní družině na Waldorfské škole, třináctý den měsíce Padajícího listí.

Legendární hlavolam z Rychlých šípů, naplnil a obohatil čas dětí v družině. Hlavolam přinesli ukázat a hlavně zapůjčit do rukou dětí, skauti ze skautského oddílu MOHAWK.

Soutěže se účastnila celá školní družina. A polovina skautského oddílu MOHAWK. V úvodním povídání se děti seznámili se zvláštním oblečením Mohawků, jejich sněmovní roucha jistě upoutala pozornost. Při tom již v rukou dětí zvonilo několik Ježků z klece a při čtení návodu na jeho vyndávání ještě více. Soutěžilo se ve třech skupinách. Děti museli vyndat Ježka z klece do jedné minuty a vrátit jej zpět do klece za nejkratší čas, ta rychlost vrácení občas nebyla pro hbitost prstů měřitelná.

Po společném zápolení nadešlo vyhodnocení výsledků a udělení cen. Vítězové si domu odnesli opravdového originálního plyšového Ježka. Nejrychleji Ježka z klece vyndali Honzík (8let), Amelie (8let) a Standa (8let).

 

Atana

Pouť za drakem (21.–23. 10. 2011)

Pouť za Brněnským drakem uskutečnily Mohawkové díky získanému grantu od města Příbrami.

Tato dlouho plánovaná výprava se uskutečnila teprve v tento čas. A stálo to za to. Mnoho kroků jsme našlapali, asi tak čtyřikrát přejít napříč Příbramí. Z konce na konec.

Deset členů skautského oddílu Mohawk, při putování po městě Brně vidělo a také si mohlo osahat a i vyzkoušet mnoho zajímavostí. Viděli jsme mohutný strom Jinan dvoulaločný – Ginko.

Hoši také lákali na oříšky veverku, avšak v nedalekém křoví číhalo sto veverek s kyjem na hochy. Ta nejmladší veverka pomalu couvala ke křoví a lákala hochy do pasti (horor jako ve filmu Karlík a továrna na čokoládu).

Do Brna přijíždíme v pátečních podvečerních hodinách. Vlak mněl zpoždění dvě hodiny. Inu zkvalitňování služeb Českých drah je patrné. Již na nádraží v Brně na nás čeká bratr Condor z Hvězdy severu. Jedná se o spřátelený oddíl s téměř stejnou činností, jako mají Mohawkové. 

Po ubytování v jejich útulné a krásné klubovně, následuje zhlédnutí filmu ze života Indiánů v Americe.

Sobotní den byl téměř ve znamení maratónu. Napřed navštěvujeme klubovnu Sdružení Jaroslava Foglara, zde je nám průvodcem bratr Hynek, ukazuje nám mnoho předmětů a tiskovin vztahujících se k Rychlým Šípům, Jestřábovi a k jeho skautské i literární činnosti. 

Hovoří o činnosti Spjf a mnoha dalších věcech. Zde v klubovně se tvoří časopis Bobří stopa a další akce i zajímavosti pro SPJF i veřejnost.

Následující kroky Mohawků vedou za Brněnským drakem, tento krokodýl se všem hochům velmi zamlouvá. Drobný domácí mazlíček, nebo že by to byl predátor na ségru?

Dále jdeme do podzemního Brněnského labyrintu, mnoho sklepů pod Brnem je dnes spojeno v jeden velký celek, hochům se nejvíc líbí mučírna a mučicí nástroje. Mohli si také na ně sáhnout a na sobě je i vyzkoušet.

Pak putujeme až na druhý konec Brna, do technického muzea. V muzeu se hned jde do interaktivní expozice. Mnohý fyzikální zákon a zajímavost bylo možno v praxi ověřit a vyzkoušet si. Odtud se nám zrovna moc nechce jít, ale i v ostatních expozicích si lze cokoliv vyzkoušet anebo si na exponát sáhnout. Tři hodiny pobytu v muzeu bylo málo. Co dál a kam dál? 

Do bazénu, a osvěžit se plaváním, dováděním i řáděním ve vodě. A co krokodýl? Ten se nějak zdržel na Staré radnici.

Večer po návratu do klubovny Hvězdy severu, na nás čeká překvapení. Bratr Condor, jenž je koncertní mistr, nás pozval na prohlídku kostelních varhan v kostele Nejsvětější trojice, a poskytnul nám i podrobný výklad s ukázkami hry na varhany. Fík, jenž tak trochu cvičí na piáno, mněl možnost si na varhany zahrát, zpočátku se však trochu bál anebo styděl? A pak hrál.

Den před tím si bojovník Neználek nemohl vzpomenout na jméno hudebního nástroje v kostele, a tak je přejmenoval na HARVANY, Varany, i jiné any. Smíchu bylo mnoho.

Celý sobotní den byl zakončen promítáním dokumentárního filmu, z letního tábora Mohawků. 
To bylo vzpomínání. 

Nedělní den byl ve znamení jízdy vlakem. Napřed však úklid klubovny, loučení a potom již jdeme na vlak. Cestou hodnotíme, co se líbilo a co bylo super. 
Výprava získala ohodnocení 1,3 a mužem výpravy byl šesti hlasy zvolen bojovník Javor. 

 

Atana

Napsat komentář ...
0 příspěvků

5216× 8. duben 2013 v 11:05