logo-csWFIS O nás
„Lilie pod klopou, lilie za mřížemi“
Nová 38. kapitola
Skautské jaro
 z připravované knihy od bratra Jiřího Zachariáše - Pedra
Lilie pod klopou, lilie za mřížemi

Vladimír Janík - DAN na věčnosti

1. květen 2012


Odebírat

Kalendář oznamovatele

květen 2017
PoÚtStČtSoNe
1234567
891011121314
15161718192021
22232425262728
293031
červen 2017
PoÚtStČtSoNe
1234
567891011
12131415161718
19202122232425
2627282930
červenec 2017
PoÚtStČtSoNe
12
3456789
10111213141516
17181920212223
24252627282930
31
24. červen 2017
Přihlásit se

 50 let Ivovy skautské služby

15. leden 2015


svazový znakNa letošním už pětadvacátém Semináři Ekumenické lesní školy jsme v úzkém kroužku přátel vzpomínali, o přestávkách mezi přednáškami, co zajímavého a podnětného nás v uplynulém roce potkalo. Kdosi při těchto rozpravách připomněl, že bratr Ivo Vacík, dlouholetý starosta Svazu skautů a skautek České republiky naplní letošního roku půl století ve službě českému skautingu.

 

Je tomu skutečně tak, ačkoliv věk bratra Iva (nemluvě o stále švarné postavě) tomu zdánlivě neodpovídá. Další pozoruhodností tohoto faktu je, že první skautské kroky započal Ivo v oddíle, který si v době svého vzniku nemohl dovolit troubit, že je skautský, sympaticky dojemné pak, že jej za takový, díky v něm panujícímu duchu a prostředí, pokládali jeho členové.

 

Skautská služba Ivovi v oddíle začala nikoliv hned jeho příchodem do něj. Avšak poměrně brzy potom. Což bylo nevídané vzhledem k tomu, že šlo o mírně zaobleného nováčka, který neběhal v rekordním dorosteneckém čase šedesátku. Přesto rychle proděravěl v oddíle první mokasíny a jeho mnohé schopnosti se staly zřetelnými, nepřehlédnutelnými. Ivo byl jmenován rádcem družiny Jelenů.

 

To byl rekord významnější vítězství v běhu na čert ví kolik kilometrů. Právě od doby vedení družiny datuje Ivo svou skautskou službu. V první půli šedesátých let následoval tajný skautský slib. Byl u prvních hodin a dnů kdy se vyjednávalo o vzniku střediska Psohlavci. Což byla operace plná nadšení a očekávání, při níž však bylo nezbytné hlídat, aby čest zůstala stále vysoko. Ale podařila se.

 

Prvotní plán Psohlavců – využít příležitosti a dosáhnout obnovy skautské organizace – byl na jaře 1968 naplněn. Ivo v těch vzrušujících dnech držel služby ve skautské Informační kanceláři. V sále Domovina byl v březnu téhož roku při první ustavující schůzi skautských činovníků. Vnímal a uvěřil slovům té krásné písně, jíž se všichni tenkrát v Domovině zavázali: „Zaplál oheň divuplný v naší vlasti krásné, naší vinou, přísaháme, nikdy neuhasne…“

 

Zažil když byly oddíly brány veřejností a nadšenými dětmi útokem. Vztyčoval na bránu po dvaceti letech svobodného tábora skautskou lilii. Po příjezdu tanků hledal s ostatními bratry cestu jak zachovat skautingu prostor, aniž by utrpěla jeho pověst. Prostor se však den ode dne zmenšoval celé společnosti, nejen skautingu. Ivo se však rozhodl dál vést oddíl v němž byl opět rozpoznatelný skautský duch jako tomu bylo v nehostinném čase, když do něho před lety sám vstupoval. Ivovi svěřenci se tak mohli cítit být skauty v mimořádných podmínkách.

 

A opět, muselo přejít dvacet let, než uzrála doba, aby se mohl skauting veřejně ucházet o přízeň společnosti a své historické místo v ní. Bratr Ivo patřil v roce 1989 k hlavním tvůrcům, režisérům hry skautingu o skauting. Víme, že se ne zcela zdařila, alespoň ne tak jak si Ivo přál. Avšak nepřestal ve skauting a jeho sílu věřit. Však také proto u něho v činorodé službě vydržel dalších pětadvacet let.

 

Děkujeme Ti bratře Ivo

 

JZP


908× 20. leden 2015 v 15:35