● Oznamovatel

Vigilie

Modlitba vlčete

Tak jako ubývají listy v kronice, tak ubývá zbývající čas do tábora. Do tábora plného her, pohody, slunce, koupání, ale i odřených loktů i kolen. Jistě zažiji popálení od kopřiv při bojovce nebo štípance komárů za večerního soumraku.
 

Do tábora jenž přinese opět poznání sebe sama, poznání zda já nováček budu schopen ráno vlézt do studené jezerní vody, zda budu schopen zažehnout oheň v táborových kamnech. Zda budu schopen být na noční hlídce sám s okolním světem a hlídat klidný spánek mých brášků i náš společný majetek.
 

Do tábora, který mně otuží na těle i na duši, do tábora na kterém poznám pravé chování a jednání svých brášků.
 

Do tábora kde posledních pár minut, metrů, sil, rozhodne o vítězné družině v etapě naší společné celotáborové hry.
 

Do tábora kde na chvíli zapomenu na své městské i domácí problémy a nepříjemnosti.
 

Do tábora, který bude Můj první. Zatím jsem o něm hodně slyšel a čet v kronice, viděl spoustu fotek a já se již tak těším. Bude Můj první, na kterém složím svůj Vlčácký slib.
 

Můj první kde splním několik Vlčků a odkud si přivezu velké Srdce, Srdce, jež mně povede dál do dalších táborů a dnů.
 

A tak dopisuji zápis z poslední naší výpravy, z výpravy, která mi už ukázala, že Jsem. Že se mám ještě něco učit a že to je to ono. Ještě zbývá trochu času do tábora, do mého Prvního tábora.
 

(Atana)
 

@ Svaz skautů a skautek České republiky