Slovo na semináři Slibuji na svou čest - Význam skautského slibu. Libri prohibiti 2011

Vážené sestry, vážení bratři,

tím, že jsem přijal pozvání Libri prohibiti na seminář o skautském slibu a předstupuji před vás s tímto slovem, porušuji slib daný sám sobě před mnoha lety, že se nebudu veřejně vyjadřovat ani nijak komentovat dění v ostatních skautských organizacích a v Junáku zejména.

Všimněte si prosím, že říkám, porušuji slib daný sám sobě.

Ono slibovat něco sám sobě je velice jednoduché. Budu hubnout, budu chodit včas, budu  po sobě uklízet, budu se mýt....tedy dnes ještě ne, ale zítra již určitě. Ano, porušovat sliby dané sobě je snadné, protože sobě nejlépe dovedeme to proč až zítra vysvětlit, odůvodnit a pochopit.

Ovšem, když přidáme svou čest a svědomí a slibujeme veřejně, stává se náš slib vymahatelnější a to začíná přituhovat. A pokud dokonce někdy slibujeme Bohu, to už tuhne úplně.

Oba junácké sliby mají stejnou doložku „K tomu mi dopomáhej Bůh“. Ale je opravdu stejná?

Většina z nás slibovala postaru. Slibovali jsme na svou čest a svědomí a předstupovali před Boha s pokorou a prosbou. Dej, Bože, sílu mně slabému, nehodnému. Pomoz mi dostát slibu, který skládám za svědectví svých bratrů nebo sester  do prvních plamenů ohně, jenž mne očišťuje....

Dnešní junácký slib je jiný. Jakoby se naše pokora kamsi vytratila a stejně tak naše čest a svědomí. Zcela v intencích doby, která chce jen brát, pokud možno hned a nechce se zavazovat a dávat. Jako bychom říkali „Bože, já se k tobě nahlas nepřiznávám, upírám ti místo, které ti náleží, nic ti neslibuji, ale ty mi koukej pomoci!“.

Jsou velká a křehká slova. Bůh, Kristus, Vlast, Víra, Svědomí....Skaut.  A my s nimi máme zacházet opatrně a mít je uschovaná ve svém nitru.

Onehdy jsem četl brožurku o skautské spiritualitě a napočítal slovo skaut v různých obměnách skoro třicetkrát na jedné straně. Vánoční přání, která jsem letos dostal, mi všechna bez výjimky před podpisem upřímně tiskla levici nebo přála modrou skautskou oblohu....Tak ze slov velkých děláme slova malá a když je pak máme použít s důrazem,      kde je třeba, zjistíme, jak jejich síla vyprchala.

Všichni, jak jsme se tu sešli, se již léta známe. Jak říká bratr Dali: „Známe své hříchy“. Víme, jaký byl historický vývoj junáckého slibu, a někteří z nás se přímo podíleli v dané dějinné chvíli na jeho nové podobě. Neptejme se proto, proč je jeho znění takové, jaké je.

Tu „českou“ cestu dobře známe.

               Snažme se zodpovědět otázku, zda je dobře - zda je správné, že tomu tak je.

K tomu nám dopomáhej Bůh.

Ivo   21. 2. 2011

Ivo377× 3. duben 2015 v 21:42