Nejdéle trvající Nováčkovská zkouška

7. květen 2011

Zobrazit celou fotogalerii

aneb skautský slib v devětašedesáti letech

Sedmého května 2011 se sešlo na brdském tábořišti u pamětního kříže na planině Rychlých šípů několik členů 13. oldskautského oddílu Svazu skautů a skautek ČR. Přijel i starosta Svazu br. Ivo Vacík. Důvodem setkání byl slavnostní táborový oheň zapálený navečer téhož dne u příležitosti složení skautského slibu br. Jaroslava Čady, jednoho z členů 13. oddílu.

Výše uvedený název článku se s trochou laskavé nadsázky (autor by si přál, aby ji v takovém duchu dokázal vyjádřit) dá vztáhnout k životní etapě Jaroslava Čady, který chvíli před svou sedmdesátkou projevil přání složit skautský slib. 

Téměř čtyřicet let žil velmi intenzivně ve skautském prostředí a v kruhu osob tvořící dnes 13. OS oddíl Svazu. Zúčastňoval se nejrůznějších skautských aktivit, od přípravných prací pro letní tábory až k velmi tajné operaci jakou bylo vydávání a kolportáž časopisu ČIN.

Tradiční skautské normy jako je vzájemná pomoc, držení slova, slušnost, obětavost a odpovědné chování, které jsou dnes v nevyjádřeném sice o to více široce praktikovaném pohrdání, měl a má bratr Jaroslav hluboce zažité. Do jednoho mu tuhle nejdůležitější skautskou disciplínu mohli jeho spolubratři klidně podepsat. Však je také nejstarší skautský nováček náležitě vyznamenal. Řekl, chvíli před tím než do plamenů ohně pronesl formuli skautského slibu, že měl od nich mnoho let co opisovat. „Měl jsem vás na pozorování“, prohlásil, „a přes vás jsem nevycházel z obdivného údivu ke skautingu samému“.

Nováčkovská zkouška bratra Jaroslava, (abychom zůstali u obvyklé terminologie a zvykové praxe) započatá jeho prvním nasátím skautské vůně a poetiky – bylo to v jeho již více než dospělém věku, nedlouho po sovětské okupaci – a ukončená složením skautského slibu byla velkou cestou přátelství, poznávání a vzájemného obohacování.

Jaroslav chtěl, aby mu Bůh pomohl plnit skautský zákon, aby dobře a věrně ustál službu své vlasti a uměl a nezapomněl pomáhat duší i tělem svým bližním.

Potom, když byla červenomodrobílá vlajka složena a slibová lilie se lvíčkem uprostřed podrobně prozkoumána, stiskl si br. Jaroslav se svými přáteli poprvé levou ruku. 

U dohasínajícího ohně bylo po slavnostní chvíli vzpomínáno na dávné skautské sliby skládané v konspiraci i v krátkém období legality skautingu, v letech 1968–1970, a také na bratry a sestry, kteří odešli na věčnost. Ti se, skrze kříž dominující tábořišti – věřím tomu – dívali na Jaroslava a přáli mu hodně dobrých let na skautské stezce.

JZP

308× 23. březen 2013 v 0:00