logo-csWFIS O nás
„Lilie pod klopou, lilie za mřížemi“
Nová 38. kapitola
Skautské jaro
 z připravované knihy od bratra Jiřího Zachariáše - Pedra
Lilie pod klopou, lilie za mřížemi

10.oddíl OS Fryšták: Po stopách Járy Cimrmana

7. září 2013


Odebírat
Opište hash »

Kalendář oznamovatele

září 2019
PoÚtStČtSoNe
1
2345678
9101112131415
16171819202122
23242526272829
30
říjen 2019
PoÚtStČtSoNe
123456
78910111213
14151617181920
21222324252627
28293031
listopad 2019
PoÚtStČtSoNe
123
45678910
11121314151617
18192021222324
252627282930
14. říjen 2019
Přihlásit se

 Pohřeb Jaroslava Čermáka

10. březen 2011


Život měříme skutky, a ne časem

ZA JAROSLAVEM ČERMÁKEM

Jaroslav Čermák se narodil 29. července 1929 v Odolene Vodě. Do Skautu vstoupil v roce 1937 a od svých třinácti let - většinu života, téměř půl století - stál v první linii mnoha světových bojišť v otevřených i studených válkách, v Evropě i Indočíně, v Cizinecké legii, v komunistickém vězení i v blízkosti amerických a francouzských tajných služeb. Jediný Čech, který měl doma ve skříni šest francouzských válečných křížů [1].

Zůstává nám ve vzpomínkách příběh člověka, který téměř půlstoletí prožil každý den v ohrožení života a přes mnohá svá zranění přežil. Francouzský, německý a český důchod trávil na jednom pražském panelovém sídlišti v kruhu své rodiny a přátel.

A při tom všem se uměl i smát.

10. března 2011 pplk v.v.Jaroslav Čermák nečekaně zemřel ve věku nedožitých 82 let. Rodina mu na smuteční oznámení dala citát: Život měříme skutky, a ne časem (Seneca). Podobný výrok k životu Jaroslava Čermáka velmi dobře patří!

Pohřbu 22. března 2011 ve 12 hodin v Malé obřadní síni krematoria v Praze - Strašnicích se zúčastnilo několik desítek pozůstalých a přátel. Čestnou stráž zajistila jednotka české armády. Vlastní čestnou stráž stáli též bratři skauti se svými prapory, včetně čtyřiadevadesátiletého bratra Eduarda Marka, „Hroznýše Královského“ ze Svojsíkova oddílu, praporečníka ing. Romana Havránka ze Skautského oddílu Velena Fanderlíka a za veterány výsadkářů Miloš Matoušek. Ohlušující čestná salva Armády České republiky připomněla pozůstalým i občanům v nedalekém okolí Strašnic, že odešel hrdina druhého i třetího odboje.

Francouzská vojenská ani diplomatická úřední osoba se rozloučení s držitelem šesti francouzských Válečných křížů (Croix de guerre) nezúčastnila.

 

Mgr. Martin Vadas martin.vadas@gmail.com

 

[1] Croix de guerre (Válečný kříž) je vyznamenání Francouzské republiky zavedené 2. dubna 1915. Jde o vyznamenání za chrabrost v boji s nepřítelem a uděluje se francouzským a spojeneckým vojákům.


JAROSLAV ČERMÁK

Jaroslav Čermák (30. července 1929 – 10. března 2011) je osobnosti francouzského protinacistického odboje českého původu. Byl příslušníkem francouzského protinacistického odboje a jeden z vězňů komunistického režimu v Československu.

Jako kluk chodil do skautu (1937), po vypuknutí války byl totálně nasazen v Německu v továrně, kam byli přidělování i francouzští váleční zajatci. Zde se stal spojkou mezi nimi a příslušníky francouzského hnutí odporu a pomáhal zorganizovat útěk 5 francouzských důstojníků, s nimiž společně se dvěma kamarády uprchl též. Nejprve bojoval proti Němcům spolu s francouzskými partyzány v pohoří Jura, posléze pak v řadách regulérní francouzské armády, obdržel pas spojeneckého vojáka a prozatímní státní občanství… Někdy v této době onemocněl malárií.

Po konci války se vrátil do Československa, kde pracoval pro ministerstvo vnitra (jeho úkolem bylo hledat a usvědčovat kolaboranty). Jeho ostré spory s komunisticky orientovanými nadřízenými, kteří ovlivňovali vyšetřování a využívali je ve svůj prospěch, ho nakonec přivedli k rezignaci a definitivnímu odchodu do Francie, kde se po roce 1948 rozhodl zůstat natrvalo.

Po odsloužení základní vojenské služby ve francouzské armádě bojoval v řadách Cizinecké legie mimo jiné v Alžíru a ve Vietnamu, ale posléze byl z propuštěn, neboť mu teplé počasí zhoršovalo projevy nemoci. Dostal 20% důchod a zaměstnání v tajných službách. V roce 1953 byl přidělen do pohraniční oblasti okolo Železné Rudy, kde měl vést evidenci lidí prchajících z Československa před komunismem.

Krátce poté požádal o návštěvu rodičů v Československu, ale ta mu byla odepřena s tím, že už nemá československé státní občanství a jeho pobyt je nežádoucí.

V roce 1954 jej agenti StB unesli z Německa do Československa. Po krutém mučení byl přes protesty Francie odsouzen za údajnou velezradu k trestu smrti, který byl po protestech Francie změněn na 18 let vězení. Byl vězněn v jáchymovských uranových dolech a posléze v Leopoldově. Během věznění mu byla odpírána léčba a byl nucen pracovat i v průběhu malarických záchvatů. Propuštěn byl podmínečně v roce 1964. V roce 1969 emigroval do tehdejší NSR. Ve druhé polovině 70. let se vrátil do tehdejší ČSSR a pracoval jako kvalifikovaný dělník.

Byl dvakrát ženatý, z prvního manželství měl dceru Dagmar, ze druhého dceru Helenu a syna Jana.

Zemřel 10. března 2011 během lázeňského pobytu v Poděbradech.

(Zdroj: Wikipedie)


JAROSLAV ČERMÁK je mužem mnoha osudů

Za války se ukrýval v pohoří Jura s francouzskými partyzány - maquis, podílel se na osvobození Československa, bojoval v cizinecké legii, dvakrát utekl do emigrace, dvakrát byl odsouzen československými soudy, dvakrát se též do Československa znovu vrátil.

Narodil se v Odoleně Vodě u Prahy. Jeho otec odešel na začátku války do Polska, bojoval na Slovensku s partyzány, jeho matka byla zatčena nacisty za napomáhání protinacistickému odboji. Jaroslav Čermák byl převezen do nápravného zařízení pro mladistvé v Německu nedaleko francouzských hranic. 

Odtud s dalšími mladíky uprchl a došli až k francouzským partyzánům v pohoří Jura. Ve čtrnácti letech prošel prvním bojovým výcvikem, s falešnými doklady, které ho udělaly o dva roky starším, se dočkal i prvního bojového nasazení. 

S francouzskými maquis bojoval i v Normandii v době vylodění spojenců, účastnil se osvobozování Paříže, s Francouzi došel až do rakouského Lince. Odtud se s polskými a českými legionáři údajně dostal do Chebu a na počátku května i do Prahy, dříve než všechny spojenecké jednotky. 

Po skončení války se upsal do cizinecké legie, s legií sloužil v různých končinách tehdejšího francouzského koloniálního impéria, bojoval v korejské válce i ve Vietnamu. V roce 1953 sloužil na česko-německých hranicích, odkud byl unesen československými orgány. 

Třináct let strávil v Leopoldově a na Mírově, po propuštění emigroval na Západ. Oženil se s československou emigrantkou, v sedmdesátých letech se vrátil do komunistického Československa, zlegalizoval tu svůj pobyt, zároveň podle svých slov pracoval pro francouzskou výzvědnou službu.

(Zdroj: www.pametnaroda.cz )

 

Napsat komentář ...
0 příspěvků

321× 23. březen 2013 v 0:00