logo-csWFIS O nás
„Lilie pod klopou, lilie za mřížemi“
Nová 38. kapitola
Skautské jaro
 z připravované knihy od bratra Jiřího Zachariáše - Pedra
Lilie pod klopou, lilie za mřížemi

Plavba s Polkou

28. duben 2012


Odebírat
Opište hash »

Kalendář oznamovatele

srpen 2019
PoÚtStČtSoNe
1234
567891011
12131415161718
19202122232425
262728293031
září 2019
PoÚtStČtSoNe
1
2345678
9101112131415
16171819202122
23242526272829
30
říjen 2019
PoÚtStČtSoNe
123456
78910111213
14151617181920
21222324252627
28293031
21. září 2019
Přihlásit se

 Ivančena 2012

14. duben 2012


Setkání a společný výstup dvou skautských organizací

 

Ivančena je kamenná mohyla rostoucí každý rok. Nadešla chvíle, kdy jsme opět vynesli kameny ze svých domovů ke skautskému památníku Ivančeny pod Lysou horou.

 

Ivančena v Beskydech je připomínkou posledních dnů druhé světové války a hrdinského vzdoru mnoha skautů vůči fašistickému Německu.

Z Příbrami, již po mnoho let putují kameny na Ivančenu díky skautům z kmene Mohawk, i z dalších oddílů. Také letošní rok nebyl opomenut. Setkání a společný výstup dvou skautských organizací: Svaz skautů a skautek ČR a Skaut – Český skauting ABS, se uskutečnil ve dnech 13.–15. dubna.

Páteční večer byl věnován příjezdu do Frýdlantu nad Ostravicí, ubytování v sokolovně a seznámení se při několika hrách.

Vlastní sobotní výstup byl zahájen slavnostním nástupem 50 účastníků, a poté společným pochodem k mohyle. S přibývající výškou houstla mlha okolo nás, avšak neubývala nálada a chuť položit dopravované kameny na mohylu Ivančeny.

Někdo může říci, že hlavní termín pro výstup k památníku Ivančeny byl až za čtrnáct dní (poslední víkend před svátkem sv. Jiří – skautského patrona), tak proč tam jít teď? Důvod byl jen jeden. Pohodové a plnohodnotné prožití. Připomenutí několika dní z druhé světové války a vysvětlení proč se vlastně mohyla začala budovat, je pro 40 dětí a deset činovníků (bez návalu cca 1500 účastníků a všeobecného zmatku) mnohem hodnotnějším zážitkem. A bylo.

Kluci ze skautského oddílu Mohawk z Příbrami si cestou do Frýdlantu hráli ve vlaku populární Bobřinky, Žravku a Pexeso s mapovými značkami. Mnozí ale prožili navíc i nezapomenutelné chvíle, když byli udivováni technickými vymoženostmi nových vozů – dveře na tlačítko, plující nápisy, hlášení každé stanice ve vagónu. Také průjezdy mnoha tunely se staly nevšední podívanou a zážitkem na dlouhou dobu. A co potom PÁN S VOZÍČKEM PLNÝM DOBROT! Inu, o železnici vědí již dávno, avšak autobusy a auty jezdí častěji.

Při nastupování v Praze se nám jeden bojovník Mohawků zasekl ve dveřích vlaku EuroCity. Jak? Moc široká karimatka na batohu. Otočit se na bok nešlo – na zádech batoh a na prsou batůžek. Chvilka k rozbrečení „bojovníka“ nebyla daleko, stačilo však strčení a bylo po problému. Při dalším přesedání již karimatka byla nesena v rukou.

Jedno přestupování na zpáteční cestě bylo hodně rychlé a chvatné. To když osobní vlak z Frýdlantu nabral zpoždění a my museli následně běžet na soupravu expresu. Stihnout přestup v Ostravě tak bylo na sekundy, zvlášť když odjížděl z jiného nástupiště, které bylo od našeho příjezdového vzdáleno cca 100 m. Takže třicet schodů vzhůru do nadchodu, běh 100 m nadchodem a třicet schodů dolů na druhé nástupiště. Ale otevřít dveře vozu nebylo jen tak! Polský vůz se otevíral z boku na tlačítko – jeden hodný pán nám pomohl.

Cestu jsme si užili i legrace. Např. zaznělo: „Moje sestra je zlá, pořád kupuje oblečení. Proč oblečení? Proč radši nekupuje Lego a proč mi ho potom nedá…“

Ve vlaku se také předpovídalo, co bude následovat – předpovídám, že každý má nohy, já předpovídám dům… hochy tato hra bavila asi hodinu. Cestujícím okolo muselo z toho bzučet v hlavě.

Ve Frýdlantu ke slovu přišla prohlídka města, dopravní hřiště, hra Na četníky a zloděje, pouštění lodiček po potoce a i zmrzlina byla, ke konci dne se prolézalo Brontosaurem – jako jídlo.

Společné živější hry v sokolovně se stali již vyhledávanou zábavou pro všechny účastníky setkání. Oblíbenou hrou se stala hra s názvem Karimatkový souboj.

Nedělní časné ráno zbylo už jen pro úklid, balení a loučení. Příští rok se sejdeme zas.
 

Atana

Napsat komentář ...
0 příspěvků

712× 8. duben 2013 v 11:05