logo-csWFIS O nás
„Lilie pod klopou, lilie za mřížemi“
Nová 38. kapitola
Skautské jaro
 z připravované knihy od bratra Jiřího Zachariáše - Pedra
Lilie pod klopou, lilie za mřížemi

Skauti uctili památku obětí komunismu

25. únor 2009


Odebírat

Kalendář oznamovatele

únor 2019
PoÚtStČtSoNe
123
45678910
11121314151617
18192021222324
25262728
březen 2019
PoÚtStČtSoNe
123
45678910
11121314151617
18192021222324
25262728293031
duben 2019
PoÚtStČtSoNe
1234567
891011121314
15161718192021
22232425262728
2930
26. březen 2019
Přihlásit se

 Ivančena 2012

14. duben 2012


Setkání a společný výstup dvou skautských organizací

 

Ivančena je kamenná mohyla rostoucí každý rok. Nadešla chvíle, kdy jsme opět vynesli kameny ze svých domovů ke skautskému památníku Ivančeny pod Lysou horou.

 

Ivančena v Beskydech je připomínkou posledních dnů druhé světové války a hrdinského vzdoru mnoha skautů vůči fašistickému Německu.

Z Příbrami, již po mnoho let putují kameny na Ivančenu díky skautům z kmene Mohawk, i z dalších oddílů. Také letošní rok nebyl opomenut. Setkání a společný výstup dvou skautských organizací: Svaz skautů a skautek ČR a Skaut – Český skauting ABS, se uskutečnil ve dnech 13.–15. dubna.

Páteční večer byl věnován příjezdu do Frýdlantu nad Ostravicí, ubytování v sokolovně a seznámení se při několika hrách.

Vlastní sobotní výstup byl zahájen slavnostním nástupem 50 účastníků, a poté společným pochodem k mohyle. S přibývající výškou houstla mlha okolo nás, avšak neubývala nálada a chuť položit dopravované kameny na mohylu Ivančeny.

Někdo může říci, že hlavní termín pro výstup k památníku Ivančeny byl až za čtrnáct dní (poslední víkend před svátkem sv. Jiří – skautského patrona), tak proč tam jít teď? Důvod byl jen jeden. Pohodové a plnohodnotné prožití. Připomenutí několika dní z druhé světové války a vysvětlení proč se vlastně mohyla začala budovat, je pro 40 dětí a deset činovníků (bez návalu cca 1500 účastníků a všeobecného zmatku) mnohem hodnotnějším zážitkem. A bylo.

Kluci ze skautského oddílu Mohawk z Příbrami si cestou do Frýdlantu hráli ve vlaku populární Bobřinky, Žravku a Pexeso s mapovými značkami. Mnozí ale prožili navíc i nezapomenutelné chvíle, když byli udivováni technickými vymoženostmi nových vozů – dveře na tlačítko, plující nápisy, hlášení každé stanice ve vagónu. Také průjezdy mnoha tunely se staly nevšední podívanou a zážitkem na dlouhou dobu. A co potom PÁN S VOZÍČKEM PLNÝM DOBROT! Inu, o železnici vědí již dávno, avšak autobusy a auty jezdí častěji.

Při nastupování v Praze se nám jeden bojovník Mohawků zasekl ve dveřích vlaku EuroCity. Jak? Moc široká karimatka na batohu. Otočit se na bok nešlo – na zádech batoh a na prsou batůžek. Chvilka k rozbrečení „bojovníka“ nebyla daleko, stačilo však strčení a bylo po problému. Při dalším přesedání již karimatka byla nesena v rukou.

Jedno přestupování na zpáteční cestě bylo hodně rychlé a chvatné. To když osobní vlak z Frýdlantu nabral zpoždění a my museli následně běžet na soupravu expresu. Stihnout přestup v Ostravě tak bylo na sekundy, zvlášť když odjížděl z jiného nástupiště, které bylo od našeho příjezdového vzdáleno cca 100 m. Takže třicet schodů vzhůru do nadchodu, běh 100 m nadchodem a třicet schodů dolů na druhé nástupiště. Ale otevřít dveře vozu nebylo jen tak! Polský vůz se otevíral z boku na tlačítko – jeden hodný pán nám pomohl.

Cestu jsme si užili i legrace. Např. zaznělo: „Moje sestra je zlá, pořád kupuje oblečení. Proč oblečení? Proč radši nekupuje Lego a proč mi ho potom nedá…“

Ve vlaku se také předpovídalo, co bude následovat – předpovídám, že každý má nohy, já předpovídám dům… hochy tato hra bavila asi hodinu. Cestujícím okolo muselo z toho bzučet v hlavě.

Ve Frýdlantu ke slovu přišla prohlídka města, dopravní hřiště, hra Na četníky a zloděje, pouštění lodiček po potoce a i zmrzlina byla, ke konci dne se prolézalo Brontosaurem – jako jídlo.

Společné živější hry v sokolovně se stali již vyhledávanou zábavou pro všechny účastníky setkání. Oblíbenou hrou se stala hra s názvem Karimatkový souboj.

Nedělní časné ráno zbylo už jen pro úklid, balení a loučení. Příští rok se sejdeme zas.
 

Atana

Napsat komentář ...
0 příspěvků

5695× 8. duben 2013 v 11:05