logo-csWFIS O nás
„Lilie pod klopou, lilie za mřížemi“
Nová 38. kapitola
Skautské jaro
 z připravované knihy od bratra Jiřího Zachariáše - Pedra
Lilie pod klopou, lilie za mřížemi

Kořeny skautingu

27. duben 2012


Odebírat
Opište hash »

Kalendář oznamovatele

srpen 2019
PoÚtStČtSoNe
1234
567891011
12131415161718
19202122232425
262728293031
září 2019
PoÚtStČtSoNe
1
2345678
9101112131415
16171819202122
23242526272829
30
říjen 2019
PoÚtStČtSoNe
123456
78910111213
14151617181920
21222324252627
28293031
21. září 2019
Přihlásit se

 Kudykam Šumava 2014

3. srpen 2014


Skauti z Brněnce opět na puťáku

3. - 6.7. 2014

Kudykam. Jak výstižný název pro druhý ročník našeho skautského putování. Minulý rok jsme poznávali krásy Středních Čech, letos jsme se vydali o trochu dále, na Šumavu.

 

Den první. Sraz na vlakovém nádraží Březová nad Svitavou ve 21.20 předznamenával, že cesta bude zdlouhavá a hlavně ospalá. Čekalo nás téměř dvanáct hodin jízdy pod taktovkou Českých drah. Přes drobné peripetie s velkými krosnami a náhradním autobusovým spojem ČD z Nýrska do Železné Rudy běželo vše dle plánu. Nepříliš vyspaní, zato parádně natěšení, jsme se vydali k Černému a následně Čertovu jezeru. Mezi nimi se také nachází 1202 metrů vysoký vrchol s příznačným názvem Špičák, jehož novou rozhlednu jsme se rovněž rozhodli zdolat. Při zpáteční cestě do kempu jsme se ještě ocitli nad železničním tunelem, který byl do roku 2007 nejdelším v ČR. Pak jej o jedenáct metrů předstihl nově ražený tunel v Březnu.

 

Den druhý. Těžká jsou rána poutníkova, říkali jsme si, když zazvonil budík a nikomu se nechtělo z vyhřátého spacáku. Ale co naplat, měli jsme před sebou pořádný kus cesty, takže na nějaké zahálení nezbýval čas. Ještě honem doplnit zásoby v místní Jednotě a hurá směr jezero Laka, což je nejmenší šumavské jezero ledovcového původu. Další naše kroky měly směřovat na rozhlednu Poledník, kde jsme chtěli i přenocovat. Jenže co čert (chápejte správci NP Šumava) nechtěl, objevila se před námi cedule s názvem: "Turistická trasa uzavřena do 15.7. z důvodu zachování klidu v lokalitách tetřeva hlušce." V tu chvíli by se v nás krve nedořezal ani Hannibal Lecter z Mlčení jehňátek. Neznalost ale neomlouvá, takže nám nezbylo nic jiného než informaci s ohledem na tento ohrožený ptačí druh přijmout a najít vhodnou alternativu. Rodinní příslušníci nás navíc z pohodlí domova zásobovali zprávami o blížících se přívalových deštích, takže spaní pod širákem nepřipadalo v úvahu. Záchranou bylo až internetové připojení v prášilském informačním středisku. Domovem na nadcházející noc se nám stala turistická ubytovna Ligy lesní moudrosti necelé dva kilometry od Modravy, tedy v samém srdci národního parku.

 

Den třetí. Z Modravy jsme se vydali podél řeky, jež svým vzezřením láká nejednoho turistu, aby alespoň chvíli spočinul na jejích obrovitých balvanech, které vystupují z řečiště. Řeč je samozřejmě o "zpívající řece" Vydře. Následně jsme minuli Antýgl a Jezerní slať, která je nejchladnějším místem ČR (v r. 1987 zde naměřili dokonce -41,6°C). Poté jsme už jen popojeli z Kvildy do Vimperka, kde jsme přenocovali na klubovně tamních skautů.

 

Den čtvrtý. Co by to bylo za putování napříč Šumavou, kdybychom opomněli 1362 metrů vysokou horu Boubín. Do Kubovy Hutě, nejvýše položené železniční stanice v ČR, jsme dorazili motorovým vlakem v 8.50. Odtud to bylo pouhých pět kilometrů pěší chůze, ale vezměme v úvahu i převýšení, které činilo 348 metrů. Je jen těžko uvěřitelné, že za necelých padesát minut jsme již svačili na celodřevěné boubínské rozhledně s nádherným výhledem do širého okolí… Rekordně krátký čas výstupu měl samozřejmě své opodstatnění - chtěli jsme stihnout vlak. A taky že jsme jej stihli. Ba co více, jeli jsme domů o dvě hodiny dříve.

 

Ujít téměř sedmdesát kilometrů během čtyř dní byl plán vskutku ambiciózní. Je tedy vidět, že skauti (a zvláště ti z Brněnce) nejsou žádná béčka. Sice ještě nemáme zahojené všechny puchýře, ale už teď spřádáme plány na příští rok, abychom opět věděli kudy a hlavně kam.


Ivet362× 15. září 2014 v 16:18