Závěrečný turnus rádcovského kurzu Alfa 2019

7. prosinec 2019

Zobrazit celou fotogalerii

 Celý rok probíhal rádcovský kurz Alfa, který dal možnost vyzkoušet si, jestli máš pod čepicí a vedení družinek zvládáš, anebo jestli dokážeš zatnout zuby a překonat se. A co vlastně tento kurz obnášel? Musel jsi například zorganizovat výpravu a sepsat o ni zprávu, prokázat, že jsi odpracoval brigádnické hodiny a mnoho dalších činností. Nicméně kromě práce na sobě tě čekala i zábava. Noví parťáci a parťačky, mnoho nových i osvědčených her, zážitky, zkrátka kurz, jak má být. 

Závěrečný turnus proběhl na chatě Severka, což je místo, kam se nikdo nedovolá, a to samo o sobě je výzva! V údolí řeky Bystřice opravdu žádný signál není, ale i tak jsme se zabavili do sytosti. V pátek (akce probíhala o víkendu 22.–24. 11.) bylo potřeba, aby se všichni bez problémů dopravili na chatu, což se všem (tedy až na některé zbloudilé výjimky) podařilo. Dlouho jsem nezažil tak uvolněnou atmosféru. Všichni byli zapálení do her, všude se ozýval hurónský smích a také ukulele či kytara. Vždyť už se jenom čekalo na předání dekretů.

V sobotu ráno se všichni bez reptání zúčastnili rozcvičky (a to je tedy co říct!). Rychlá snídaně a potom dopolední program. Třeba „obhajoby“ prací a krátký pohovor na téma rádcování (zákeřné otázky typu: „Jaké vlastnosti by měl mít správný rádce?“ padaly také). Upřímně mě překvapila vyspělost některých odpovědí. Bylo krásně poznat, kdo má pod čepicí nebo kdo se naopak překonal. Po obědě jsme slaňovali (nakonec slanili všichni!) a odstartovali první ročník turnaje v „Blbárně“. Někomu se hlava točí možná i dnes. Na večer probíhal program uvnitř.  Vžili jsme se do kůže demonstrantů v 68, či cinkali klíči. Po večeři následovala velmi emotivní zážitková hra na motivy příběhu hluchoslepé dívky. Chvílemi mi běhal mráz po zádech, museli jsme se totiž vžít do této postavy a prožívat svět, jak kdysi prožívala ona.  

V noci proběhlo předání dekretů u slavnostního ohně za přítomnosti starosty SSSČR br. Ferdy. Každý z účastníků mohl říct, co měl na srdci. Myslím, že mnozí na tento večer nezapomenou.

Nedělní ráno bylo hektické, jako vždy. Nicméně uklidit chatu se nám povedlo v rekordním čase a snad jsme ji zanechali v lepším stavu, než jsme do ní přišli. Jízda poloprázdným vlakem, kdy jsme měli celý vagón pro sebe už byla jenom třešničkou na dortu. Zkrátka: Celá akce se vydařila a noví rádci jeli domů plní nových vědomostí, ale hlavně nadšení. Kéž jim to vydrží! 

Večerda89× 7. prosinec 2019 v 17:35