logo-csWFIS O nás
„Lilie pod klopou, lilie za mřížemi“
Nová 38. kapitola
Skautské jaro
 z připravované knihy od bratra Jiřího Zachariáše - Pedra
Lilie pod klopou, lilie za mřížemi

Kořeny skautingu

27. duben 2012


Odebírat
Opište hash »

Kalendář oznamovatele

duben 2019
PoÚtStČtSoNe
1234567
891011121314
15161718192021
22232425262728
2930
květen 2019
PoÚtStČtSoNe
12345
6789101112
13141516171819
20212223242526
2728293031
červen 2019
PoÚtStČtSoNe
12
3456789
10111213141516
17181920212223
24252627282930
21. květen 2019
Přihlásit se

Pro bratra Upíra, o povinnosti bránit se zlu

Pro bratra Upíra,
o povinnosti bránit se zlu….

„Tak to byl poslední,“ řekl bratr Ilek+ a škrtnul jméno na dlouhém seznamu, který měl položený na kolenou. Byl podzimní večer roku 1990. Seděli jsme v autě, večerem se proháněl vítr a déšť lepil na přední sklo padající listí. „Co jsi tomu říkal?“ obrátil se na mne. Mlčel jsem a usilovně přemýšlel, co odpovědět člověku, který přišel ze svobodné země a za dlouhých 42 let prošel cestu od manifestu skautů z Ivančic*, odchod z vlasti, dostudování v cizině, zakládání MASH v Korejské válce, Vietnam, Pentagon a znovu Vietnam a dlouhou službu kapitána US Navy, doktora, který zachránil bezpočet životů. Co říci bratru, který celou dobu vedl skautský oddíl a ani na chvilku nepřestal milovat vlast svou, republiku Československou. Asi si nepředstavoval, že první den návratu prožije ve své vlasti zrovna takto.  „Nediv se jim prosím, že se bojí,“ špitnul jsem. Vždyť mnozí na seznamu byli muklové, máme sice doporučení jejich kompliců, ale zazvonili jim u dveří cizí lidé a mají svou trpkou zkušenost…

Naše návštěvy byly povoláním do služby, výzvou k podání svědectví. Někdo nám neotevřel vůbec, někdo se nechal zapřít a někteří s námi hovořili po sklepech nebo půdách s mottem, které je spojovalo - ještě není čas.

Ještě není čas…. Jsou chvíle, vzpomínky, které mne v životě dostihnou. A pak se začnu stydět, že jsem byl tak dlouho zticha; že jsem mnohokrát četl o tom, co jsem sám prožil, a věděl jsem, že je to lež, a schovával jsem se za ono povznesené - nech je být, nezdržuj se tím, víš své.

Ano, je čas a již dávno plyne. Je čas hovořit o věcech, které jsem osobně prožil, je čas podat své svědectví.

Bratr Jiří Zachariáš Pedro uvedl svou přednášku na letošní ELŠ těmito slovy:
„Termín " ilegální skauting", s vymezeným časoprostorem šedesátých až konce osmdesátých let, vybraný pro název této přednášky, mně popravdě blízký není. Tímto přídavným jménem můžeme bez diskuzí vyznamenat český skauting v jiném časovém sledu. Takovým nepochybně byl náš skauting po komunistickém převratu v únoru 1948 a letech následujících.  Tehdy na sebe vzal, s velkým a obdivuhodným odhodláním, zřetelně protirežimní podobu a s ní nezbytné aktivity. Jistou spojitost s tímto rysem a obdobím lze opětovně nalézt v opozičních činnostech některých skautských celků po sovětské okupaci v roce 1968.“

Ano, po sovětské okupaci v roce 1968 bylo jedním ze stěžejních skautských činů prohlášení skupiny Syrinx++, ale to bylo pro mne generačně jinde, než abych o tom mohl hovořit.

Na mne „zbylo“ jen přelézání plotu na Slavíně a fotografování pomníku ABS zahaleného do státní vlajky s textem: Skauting vylučuje totalitu, totalita vylučuje skauting+++. Co naděláš, služba je služba.

Hovořit však mohu o prvním výročí upálení Jana Palacha, kdy členové nejen našeho oddílu přes noc pokryli jeho jménem celou Prahu. Dodnes si lámu hlavu nad paradoxem té doby, kdy se chlubil jeden náš bratr, že popsal celé auto VB Palachovým jménem, aby se posléze stal členem KSČ. Inu, každý se nám výchovně nepovedl.

Ovšem zcela zásadní je pro mne skutečnost, že  po roce 1969, v době, kdy tehdejší vedení Junáka pod vedením stranické skupiny zradilo zcela vědomě nás ostatní, jsem byl vyzván, zda se chci podílet na dalším odboji. Nevím, kolik nás skautů - roverů bylo osloveno. To je otázka pro jiné, až nadejde jejich čas.

Pravdou je, že mi bylo umožněno prodělat základní a velmi důkladný zpravodajský a diverzní výcvik.

Mnohokrát jsem od té doby děkoval svým starším bratrům ve službě, že mi pomohli naplnit můj skautský slib. Zkušenosti takto nabyté mi pomáhaly ochránit oddíl a naše společenství v letech příštích, ale to je jiný příběh.

Mou povinností bylo založit svou konspirační trojku a předat jim, co jsem se naučil.  Nevím, kdo byli členy jejich dalších trojek, ani jak daleko to šlo, ale dodnes jsem hrdý na to, že jeden z té mé trojky byl později aktivistou OF v Brně a druhý čelním představitelem Ministerstva vnitra v polistopadové době. Nebyli skauty, ale občany, a i o to tehdy šlo. Nechat prorůst hnutí odporu do všech složek společnosti.

Mám určitou zkušenost z období volby prezidenta s ohlasy „takyskautů“ z Junáka na mou vyhlášenou podporu jednomu z kandidátů, ve smyslu - co sis to dovolil, vždyť skaut je apolitický. Dovedu si představit, co může po tomto dosud nikde nepublikovaném doznání následovat…

Vždy jsem odsuzoval časté používání citátů uznávaných osobností a tvrdil, že je to svědectví impotence vlastních myšlenek, ale jsou chvíle, kdy se citátům ani já nedokážu vyhnout.

TGM v projevu k Národnímu shromáždění 7. března 1920 řekl: „Humanitní program není programem nějakého slabošského pacifismu a neenergické ústupnosti. Je pravda, už náš Chelčický  a za naší doby Tolstoj pojímal humanitu ve smyslu neodpírání zlému. To není správné. Vzpomínám si, jak jsem s Tolstým o tomto problému několikrát měl spory, protože jsem proti němu z humanitního programu dovozoval, že právě láska k bližnímu, národu a lidstvu ukládá každému bránit se co nejenergičtěji, odpírat všemu zlému důsledně všude a vždy a ve všem. Bránit se neznamená znásilňovat, bránit se znamená užívat zbraně k odražení násilí. Obrana nevyplývá z panovačnosti, naopak, a je tudíž přirozená, nutná a mravně úplně oprávněná.“

Ano, bránit se zlu je povinností každého občana, každého skauta.  Snad i proto je v úvodních preambulích stanov Svazu skautů a skautek České republiky napsáno: Cílem činnosti Svazu je především všestranně podporovat harmonickou výchovu dětí a mladých lidí, ale také dospělých po stránce mravní, duševní, společenské i fyzické, aby z nich vyrostli zodpovědní, demokraticky smýšlející občané své vlasti a evropského společenství.

                                                                                                                   Ivo Vacík

+ Bratr, kapitán, MUDr.  Ervín Lobpreis - Lobin (Ilek, Hakim) * 11. července 1924 , +19. ledna 2001 http://www.svazskautu.cz/historie/bratr-ervin-lobpreis-lobin-ilek/

++ http://www.ustrcr.cz/data/pdf/pamet-dejiny/pad1301/014-024.pdf

+++ http://www.svazskautu.cz/historie/totalita-vylucuje-skauting/

*  (http://www.svazskautu.cz/historie/skautsky-manifest-1948/skautsky-manifest-znf.pdf


Ivo270× 7. duben 2015 v 20:58